Postřehy z letního výjezdu
17. 8. 2022
V oficiální zprávě, která je zveřejněna na stránkách MENDELU, si můžete přečíst o naši první expedici a o veškerých našich současných aktivitách v Mongolsku.
Odborníci z České republiky učí svoje mongolské protějšky, jak se starat o les. Lesnictví je v Mongolsku na nízké úrovni. V oboru chybí znalosti i zkušenosti a situace s úbytkem a degradací lesních porostů je kritická. Čeští experti, kteří vedou mezinárodní konsorcium v projektu STREAM, už v Mongolsku založili několik výukových ploch. Stavěli například vzorové oplocenky, které slouží k ochraně mladých stromků před enormním pastevním tlakem ze strany hospodářských zvířat. Experti se nyní z Mongolska vrátili, znovu se tam vydají na podzim.
Cílem první expedice byla realizace ukázek udržitelné lesnické praxe, která má napomoci k praktické ochraně místních lesů. Součástí aktivit byl také výzkum a vzdělávání. „Lesní pastva je jednou z největších hrozeb pro budoucnost ostrůvkovitě se vyskytujícího lesa v lesostepních oblastech. V okrajových zónách porostů nedochází k úspěšné přirozené obnově, jelikož jsou všechny mladé stromky opakovaně skousávány,“ uvedl Jan Šebesta z Lesnické a dřevařské fakulty MENDELU s tím, že umělá obnova lesa v Mongolsku téměř neprobíhá, a s postupným odumíráním starých stromů nebo jejich vykácením proto dochází postupnému zmenšování plochy lesa nebo jeho úplné ztrátě.
„Uživatelům lesa chybí motivace a prostředky k jeho ochraně. Stále častěji si ale nejen oni uvědomují důsledky, které se projevují také poklesem úživnosti pastvin. Tím se z toho stává celospolečenské téma. Spoléhat se pouze na dialog s pastevci jako prostředek ochrany lesa ale není možné. Z toho důvodu se snažíme ukázat také možnosti průběžné výchovy porostů a udržitelného hospodaření v nich, které přispějí nejen k získání finančních prostředků nebo materiálu na ochranu lesa, ale také zvýší jeho odolnost proti požárům, celkovou stabilitu nebo napomůžou přirozené obnově,“ popisuje Václav Pecina z Agronomické fakulty MENDELU.
Vědci v Mongolsku monitorují také přírodní podmínky. Sledují teplotu a vlhkost půdy, teplotu vzduchu a srážky. Podle dat následně upraví hospodaření ve vybrané oblasti, zároveň získají důležité informace o dynamice prostředí a fungování lesů v unikátních lesostepních oblastech.
„Práci v terénu jsme pojali také edukačně. Kromě prezentace našich aktivit místním uživatelům lesa, pastevcům a politickým činitelům jsme chtěli přidat naší práci také další rozměr. Tím je vzdělávání vysokoškolských studentů environmentálních oborů přímo v terénu,“ dodal Šebesta. Kromě spolupráce přímo v lese si studenti mohli vyzkoušet i inventarizaci lesa nebo stromolezení a absolvovali také přednášky a cvičení z pedologie, botaniky apod. Během nich se mohli přímo zapojit i do výzkumů.