Výzkumné aktivity

Území Mongolska není vzhledem k rozloze a extrémním podmínkám doposud dostatečně vědecky prozkoumáno. Mezi místní nejpozoruhodnější krajinné fenomény patří výskyty permafrostu a biologicky vysoce aktivních ostrovů půd, zkamenělého lesa nebo dinosauřích údolí v poušti Gobi – jedny z cílů našich minulých expedic. Za poslední dekádu je jednou z priorit expedic výzkum úbytku posledních reliktů horského permafrostu nacházejícího se v těžce přístupných pralesních ekosystémech Khan Khentii Strictly Protected area na severu Mongolska a samotný průzkum těchto unikátních modřínových pralesů. V minulosti se expedice zabývaly také vyhledáváním a hodnocením vhodných vodních zdrojů pro místní araty a zejména pedologicko-geologickým průzkumem a výzkumem.

Plánované výzkumy pro rok 2014

Expedice v roce 2014 byla co do počtu účastníků a jejich studijního i vědeckého zaměření vůbec nejrozsáhlejší. Také její široký prostorový záběr od pohoří Khentii přes poušť Gobi až po jezero Chövsgöl z ní činil jednu z největších expedic celého projektu. Díky těmto předpokladům bylo možné realizovat celou řadu výzkumných témat:

• Kvantita a kvalita přístupné vody ve vztahu k degradaci lesních ekosystémům na tajícím permafrostu
• Hloubka prokořenění jako adaptační faktor lesních dřevin a indikátor degradace horského permafrostu
• Pěstování melioračních a zpevňujících dřevin a ochrana půdy před erozí v pouštních a polopouštních oblastech
• Využití přirozené obnovy pro obnovu lesních porostů severního a středního Mongolska
• Rekultivace krajiny po těžbě nerostných surovin
• Možnosti ochrany lesních porostů (kultur) před škodami zvěří a dobytkem
• Vliv boreálních lesů severního Mongolska na chemické a fyzikální vlastnosti svrchních půdních horizontů
• Mapování vegetace jedle sibiřské (Abies sibirica)
• Mapování divokých populaci tetřeva hlušce sibiřského (Tatrao urogallus taczanowskii) a tetřívka obecného (Tatrao tetrix)
• Úbytek vody v krajině vlivem degradace permafrostu
• Změny fyzikálních vlastností půdy a riziko eroze v oblastech degradovaného permafrostu
• Vzácnoprvkové pegmatity v severovýchodním Mongolsku
• Vysoce alkalické magmatické horniny urtit-ijolitové řady v Mongolsku
• Srovnání hustoty populací, velikost hnízdních a mimohnízdních okrsků u šplhavců a dutinohnízdičů (v závislosti na průběhu hnízdní sezóny)

Cílem bylo také posbírat data pro následující bakalářské práce:

• Vliv poškození lesa pastvou na aridizaci krajiny v severním Mongolsku (Jaroslav Hudzieczek)
• Měření půdní vlhkosti metodou EIS a teplotní stratifikace půdy v oblastech Khan Khentii Strictly Protected Area a Khowsgol Lake v Mongolsku (Milan Sobotka)
• Problematika zvětrávání hornin ve vztahu k vývoji půd a možnostem lesnictví v rozdílných klimatických pásmech Asie (David Krejčíř)
• Larix Sibirica a jeho ekologické nároky ve vztahu k možnostem revitalizace odlesněných ploch v severním Mongolsku (Marek Janoštík)
• Problematika změn jehlic modřínu sibiřského (larix sibirica) v souvislosti se suchem/vlhkem ve vztahu k vývoji půd na permafrostu a problémům lesnictví v Mongolsku a na Sibiři (Pavel Suk)
• Aktuální problémy lesnictví a nelegální těžby v Mongolsku (Marek Vavřička)

Plánované výzkumy pro rok 2015

Expedice v roce 2015 se zaměřila na lokality Goricho, Barun Bayan a Dzun Bayan, které byly cílem rozsáhlejšího prvotního mapování i v roce 2014. Na základě získaných zkušeností bylo možné plánovat další specifičtější výzkum prohlubující poznání daných oblastí. Cílem výzkumu v tomto roce bylo:

• Dendrologické mapování modřínových monocenóz
• Hodnocení přirozené obnovy lesa
• Hodnocení poškození lesních porostů
• Měření vlhkosti půdy v kontextu výskytu permafrostu

Součástí výzkumu bylo také uložení čidel pro dlouhodobý monitoring podmínek a kontinuální získávání dat. Z tohoto důvodu byly na dvou lokalitách zakopány sondy k měření toku tepla v půdě.

Plánované výzkumy pro rok 2016

Expedice v roce 2016 byla naplánována jako časově vůbec nejdelší: probíhala celé dva měsíce. Důvodem tohoto prodloužení bylo to, že kromě klasického lesnického výzkumu světlé i tmavé tajgy byl nově proveden také rozsáhlý pedologicko-kontaminační průzkum. Tento nový kontaminační směr se zaměřil na mapování znečištění měst Ulánbátar, Nalaikh a Erdenet těžkými kovy, ale také na zatížení stepí, využívaných jako pastvin, dusíkem.
Lesnický výzkum, který zahrnoval stejné výzkumné záměry jako v roce 2015, byl realizován severněji, než tomu bylo v předchozích letech. V plánu bylo mapovat jádrové porosty v samém "lesnatém srdci" Mongolska. S ohledem na těžkou prostupnost terénu jsme se se vším vybavením nedostali tak daleko na sever, jak jsme si přáli, i tak jsme měli možnost mapovat velmi odlišnou krajinu, kde už po civilizaci nebylo ani památky.
Cílem výzkumu byl také sběr dat pro diplomovou práci Vliv pastvy hospodářských zvířat na poškození lesních porostů v kontextu aridizace krajiny masivu Khentii, Mongolsko (Michal Vojtek).

Plánované výzkumy pro rok 2017

Během expedice v roce 2017 pokračovalo mapování mongolských lesů se zřetelem na jejich poškozování hospodářskými zvířaty. Pozornost byla i nadále soustředěna na příznaky tání permafrostu, tentokrát ale v souvislosti s požáry, a jeho působení na citlivé modřínové monocenózy. Realizován byl rovněž navazující pedologický průzkum oblastí s ohledem na zjištění kontaminace vlivem nadměrné pastvy hospodářských zvířat. Na výzkum kontaminace životního prostředí těžkými kovy z roku 2016 navázala série odběrů vzorků prachu a půdy ve městech Erdenet, Baganuur a Shariin Gol.
V tomto roce došlo k ukončení kontinuálního monitoringu a vyzvednutí teplotních čidel, která byla zakopána v roce 2015, a která měřila toky tepla v kondenzačních kupách po těžbě pegmatitů v oblasti Khentii.
Cílem výzkumu byl také sběr dat pro bakalářskou práci Měření vlhkosti půdy na různých typech lesních stanovišť v masívu KhanKhentii, Mongolsko (Ondřej Krutil).