Odlesňování Mongolska

8. 3. 2022 -

Odlesňování Mongolska

 

MUCHOVÁ M.1, JUŘIČKA D.1, BRTNICKÝ M. 1, KYNICKÝ J. 1 a CIHLÁŘOVÁ H.1

 

1 Ústav geologie a pedologie, Lesnická a dřevařská fakulta, Mendelova univerzita v Brně, Brno 61300

 

Abstrakt:

Studie přináší ucelený přehled o deforestraci Mongolské republiky. Odlesňování v Mongolsku je zapříčiněno mnoha negativními faktory, které výrazně přispívají k poškozování a snižování plochy lesních ekosystémů. Dopady odlesnění jsou pro mongolskou krajinu fatální.

Provedené průzkumy odhalily, že 52 % všech lesů bylo za posledních 100 let poškozeno a podle odhadů se celková odlesněná plocha bude pozvolna zvyšovat do roku 2021.

 

Abstract:

The study brings comprehensive overview focused on deforestation of Mongolia. Deforestation of Mongolia is caused by several factors such as, illegal harvesting, human made fires and overgrazing. The effects of deforestation of Mongolia are fatal and contribute to process of desertification. Results of survey show that 52% of Mongolian forests were damaged in last 100 years. 

 

Klíčová slova:

Odlesnění, modřín sibiřský, těžba, desertifikace

 

Key words:

Deforestation, Siberian larch, quarrying, desertification

 

1 Úvod

Mongolsko je hornatá země nacházející se ve střední Asii. Jedná se o vnitrozemský stát o rozloze 156,65 mil. hektarů(Ykhanbai et al., 2010).

Klimatické podmínky Mongolska jsou značně nepříznivé. Drsné kontinentální klima se vyznačuje dlouhou, studenou zimou (denní teploty okolo -40 °C), malým úhrnem ročních srážek (v průměru 400 mm, v horských pustinných oblastech i pod 100 mm) a výkyvy teplot (v létě 40°C až -45°C, v noci při vyjasnění může teplota klesnout až k -58°C) během celého roku (Dashkhuu et al., 2014; Batkhuu et al., 2011).

Podle Organizace OSN pro výživu a zemědělství (FAO) je Mongolsko řazeno do skupiny zemí s nízkým počtem lesních zdrojů (přičemž mezi plně zapojené porosty se řadí jen 8,1 %) (Kynický et al., 2010; Batkhuu et al., 2011). Nedostatek pravidelných inventarizací lesů znemožňuje znát skutečnou rozlohu a kvalitu lesních porostů (Batkhuu et al., 2011). Proto se celkový pokryv všech lesních společenstev uvádí okolo 19 mil. hektarů (Ykhanbai et al., 2010). Celkový objem lesů činí celkem 1377 700 000 m3 (průměrný objem 132m3/ha) s ročním přírůstkem okolo 140 000 m3 (Batkhuu et al., 2011; Sankey et al., 2006).

Během posledních desetiletí, ztratilo Mongolsko přibližně 4 miliony hektarů lesů, což v průměru odpovídá 40 000 ha/ročně. Nejničivější míra deforestrace však proběhla mezi lety 1990 až 2000, kdy se vytěžená plocha zvýšila na 60 000 hektarů za rok. Závěrečná zpráva o stavu lesa v Mongolsku, vytvořená programem OSN pro životní prostředí (UNEP), uvádí, že nejzávažnější ničení lesních ploch probíhalo během let 1974 až 2000, a to především v důsledku ekologického stresu a cíleným odlesňováním (Batkhuu et al., 2011).

 

2 Lesy v Mongolsku

Mongolské lesy se nacházejí na rozhraní velké sibiřské tajgy a mongolských stepí. Tyto lesy hrají významnou roli při předcházení půdní erozi, rozšiřování desertifikace, upravují vodní režim půd a v neposlední řadě vytváří stanoviště pro živočichy(Sankeyet al., 2006).

Lesy v Mongolsku se rozdělují podle jejich ekologické a ekonomické důležitosti na tři zóny: (1) striktní pásmo lesa – okolo 48,2%, (2) ochranné pásmo lesa – okolo 45% a (3) využitelná zóna lesa – 6,8% (Batkhuuet al., 2011).

 

 

Obr. č. 1: Mapa lesů Mongolska (Zdroj: Batkhuu et al., 2011)

 

Převážná část lesů se nachází v severní části Mongolska, která se rozděluje na sedm provincií. Největší rozlohu má provincie Khuvsgul (29%), dále Selenge (16%), Bulgan (14%), Khentii (11%), TUV (10%), Arkhanhai (8,5%) a nejmenší provincie Zavkhan (5%) (Batkhuuet al., 2011). Jižní část Mongolska, kde se rozprostírají pouště a stepi, je většinou bez stromového patra. Několik druhů stromů lze nalézt pouze v oázách se signifikantní převahou Saxaula stepního (Haloxylonammodendron), který je charakteristický pro ekosystémy pouště Gobi (Batkhuuet al., 2011). Saxaula stepní je také u nás znám pod pojmem keř rosilka z čeledi merlikovitých (Chenopodiaceae). Jedná se o specifický druh paliva v polopouštních oblastech spolu se suchým trusem kopytníků (argalem) (Kynický et al., 2010).

Dřevinná skladba lesů (viz. Tab.č.1 a Obr. č. 1) je složena převážně z modřínu sibiřského (Larixsibirica), který pokrývá 60% lesního území (Batkhuuet al., 2011). Dalšími významnými dřevinnými druhy jsou borovice zabírající okolo 5 až 8% zalesněného území. Konkrétně borovice lesní (Pinussylvestris), borovice (limba) sibiřská (Pinussibirica Du Tour) či bříza sp. (Betulasp.) zaujímající přibližně 9 % lesní plochy (Batkhuu et al., 2011; Kynický et al., 2010).

 

Tab. č. 1: Dřevinná skladba lesních společenstev v severní části Mongolska (Zdroj: Batkhuuet al., 2011)

Dřevinný druh	Latinský název	Celkem [v tis. ha]
Modřín sibiřský	Larix sibirica	8,654.0
Borovice sibiřská	Pinus sibirica	663.9
Borovice lesní	Pinus sylvestris	991.9
Jedle sibiřská	Abies sibirica	28.5
Smrk sibiřský	Picea obovata	2.4
Bříza sp.	Betula sp.	1,161.9
Topol sp.	Populus sp.	27.5
Vrba dříšťálová	Salix berberifolia	29.8
Saxaul stepní	Haloxylonam modendron	2,040.8

 

3 Počátky odlesnění

Zahájení znehodnocování lesních porostů na území Mongolska se spojuje s nástupem intenzivního pastevectví a na počátku druhého tisíciletí (Lkhagvadorj et al.; 2013, Kynický et al., 2010).

Za několik stovek let došlo ke znehodnocení lesních porostů v důsledku nadměrné pastvy dobytka, nesprávného používání dřeva, nadměrného využívání palivového dříví, lesních požárů, těžbou, škůdci a chorobami dřevin (Batkhuuet al., 2011). Z těchto důvodů Mongolská vláda od roku 1970 věnuje více pozornosti ochraně lesa.V roce 1990 došlo v Mongolsku ke změně politických a ekonomických poměrů. Řízení lesních zdrojů přešlo ze státní správy na systémy místních správy. Tato situace vedla k rozvoji nového systému zákonů, pravidel a předpisů (Sankeyet al., 2006). Poslední platný zákon, upravující lesní problematiku, byl vydán v srpnu roku 2007 (Ykhanbaiet al., 2010).

 

4 Důvody odlesnění

4.1 Požáry

Lesní požáry jsou jednou z hlavních příčin narušení lesních ekosystémů v Mongolsku (Ykhanbaiet al., 2010). Dopady na lesní porosty se liší rok od roku. Graf č. 1 poukazuje na souhrn ploch v Mongolsku zasažených lesními požáry, kdy nejničivější požáry probíhaly během let 1996 a 1997 (Batkhuuet al., 2011).

Celkově bylo od roku1990 až do roku 2007 poškozeno požáry okolo 647 000 ha lesních ploch (Ykhanbaiet al., 2010). U 90 % požárů se uvádí, že byly zapříčiněné lidským faktorem (Batkhuuet al., 2011).

Vlivem aridního vnitrozemského klimatu a silného větru v suchém období je Mongolsko velmi náchylné k lesním a stepním požárům. Nejpravděpodobnější období výskytu požáru je vždy za suchého jara od března do května a na podzim od září do listopadu (Kynický et al., 2010).

 

Graf. č.1: Lesní plochy zasažené požáry běhemlet 1991 – 2007 (Zdroj: Batkhuuet al., 2011)

 

4.2 Choroby a škůdci

Škůdci a choroby lesních porostů vedou také k rozsáhlému odlesňování (Ykhanbaiet al., 2010). Graf č. 2 naznačuje zvyšující se tendenci lesních ploch zasazených škůdci. Mnoho autorů se shoduje, že k nejškodlivějšímu hmyzu náleží bourovec (Dendrolimussuperanssibiricum), bekyně velkohlavá (Ocneriadispar) či štětconoš trnkový (Orgiaantiqua, Linn.) (Ykhanbaiet al., 2010;Batkhuuet al., 2011).

  

Graf. č.2: Lesní plochy zasažené škůdci během let 1995 – 2006(Zdroj: Ykhanbaiet al., 2010)

 

4.3 Těžba dřeva

Historie průmyslového zpracování dřeva v Mongolsku má dlouholetou tradici a je zaznamenávána od roku 1924 (Ykhanbaiet al., 2010). V dnešní době jsou mongolské lesy narušovány (viz. Graf č. 3) z menší části legální těžbou dřeva, ale především nelegální těžbou (Batkhuuet al., 2011). Nelegální těžba v Mongolsku dle odhadů činí 36 – 80 % z celkového ročního množství vytěženého dřeva (Ykhanbaiet al., 2010). Podle Světové banky lze nezákonnou těžbu v Mongolsku rozčlenit do tří kategorií: (1) zajištění základních potřeb životního minima, (2) posílení živobytí, (3) komercializovaná nezákonná těžba dřeva (Ykhanbaiet al., 2010).

Lesy severní (jehličnaté) a jižní (saxaul) části Mongolska jsou tak vystavované velkým tlakům z pohledu těžařských společností a jedincům, kteří těží dřevo ilegálně. Jehličnaté lesy jsou převážně využívané jako palivové dříví, dříví na stavbu rodinných domů a vývoz do zahraničí (Batkhuuet al., 2011). Signifikantní podíl vývozu dříví do zahraničí tvoří vývoz do Číny. V reakci na to, vláda uložila vysokou daň na vývoz dřeva s cílem rozvíjet národní průmysl a zlepšit domácí zásoby dřeva (Tsogtbaataret al., 2004).

Dříví z jižní části lesů Mongolska se používá pouze jako palivové dříví, příměs do krmiva hospodářských zvířat či stavební materiál (Batkhuuet al., 2011).

Odhadovaná roční spotřeba dřeva v Mongolsku se pohybuje v rozmezí 1,74 – 5,5 milionů m3, z důvodu nekompletních dat z ročních statistik (Batkhuuet al., 2011).

 

Graf. č.3: Lesní plochy zasažené těžbou během let 1980 – 2007 (Zdroj: Batkhuuet al., 2011)

 

 

Těžba dřevin (především modřínu sibiřského) na území tajgy probíhá zejména formou holosečné těžby(viz. Obr. č. 1) (Kynickýet al., 2009). Obecně má holosečná těžba dřevin negativní dopady na půdu, biologickou rozmanitost a vodní režim (Baláž, 2008).

Na území transbajkalských či západosibiřských regionů nemusí holoseče znamenat ekologickou a hospodářskou újmu (tak jak je tomu v ostatních státech) při absenci ostatních záporných vlivů. Holoseče nemusejí být pro lesní porosty nebezpečným způsobem těžby dřevin, pokud v jejich okolí budou stálé porosty jako zdroje semenného materiálů (Kynický et al., 2009).

 

Obr. č. 2: Pozůstatky po nelegální těžbě (vlevo), okus dřevin dobytkem (vpravo) (foto Juřička, 2014)     

4.4  Pastevectví, okus dřevin dobytkem

Pastevectví je po celá staletí v Mongolsku jedním z hlavních zdrojů obživy (Sankeyet al., 2006). Stále se zvyšující počty dobytka nespásají pouze pastviny, ale také se dobytek pase v lesích. Lesní pastva dobytku (viz Obr. č. 2) narušuje společně s ostatními negativními vlivy lesní ekosystémy (Lkhagvadorjet al., 2013).

Jako jeden z důvodů poklesu stavů modřínových lesů je uváděn okus pasenými býložravci, kteří v zimním období ničí porost až do výšky 220 cm (Sankeyet al., 2006).

 

5 Důsledky odlesnění

Proces deforestrace mění prostorovou strukturu krajiny. Jednotlivé rostlinné druhy následně reagují rozdílně na následky narušení stanovištních podmínek (Malansonet al., 2007).

Průzkum provedený na posouzení vlivu člověka na Mongolské ekosystémy za posledních 100 let odhalil, že 40 - 52 % všech lesů již bylo poškozeno (Batkhuuet al., 2011). Podle Ykhanbai se celková odlesněná plocha bude pozvolna zvyšovat do roku 2021 a celkové lesní zdroje se ještě výrazně zmenší (Ykhanbaiet al., 2010).

Ztráta lesního porostu vede ke zhoršení ekologických podmínek stanoviště za doprovodu zvýšené větrné a vodní eroze (viz Obr. č. 3), zvýšení půdního výparu,snížení zadržení sněhu, což vše vede k aridizaci a rozsáhlé desertifikaci(Batkhuuet al., 2011).

Problematika desertifikace v Mongolsku je definována jako degradace půdy zapříčiněná mnoha faktory (Zhaoet al., 2005). Rozšiřování pouští bylo popsáno jako jedno z nejvíce kritických globálních problémů, jelikož dochází ke snížení potencionálních zdrojů krajiny (Helldén al., 2008). Aby na území Mongolska, ale i ostatních zasažených částech světa desertifikací, nenastala pustinná homeostáza, bude do budoucna nutné udržovat a podporovat v růstu ohniska přirozených lesů (Kynický et al., 2009).

 

Obr. č. 3: Erozní rýhy na lokalitě Goricho (Zdroj: Juřička, 2014)

 

6 Závěr

Zachování lesních zdrojů a biologické rozmanitosti je jedna z hlavních zásad národní lesnické politiky Mongolska (Tsogtbaataret al., 2004). Státní lesní správa byla na území Mongolska zrušena v roce 1990 a od té doby je lesní řízení neúčinné (FAO, 2001).

Proběhly dramatické změny politického a ekonomického systému. Státní systém přešel od centrálně plánovaného socialistického systému na volné tržní hospodářství. Během tohoto přechodu se přístup k lesnictví značně změnil. Výzkumné a vzdělávací instituce byly rozděleny na jiná ministerstva, úřady a univerzity byly rozčleněny. Hlavní změny se projevily v nedostatku finančních prostředků, pokračujícím odlesnění a znehodnocováním lesních porostů kvůli nelegální těžbě dříví (Batkhuu et al., 2011). Nelegální těžba dřeva se stala běžnou praktikou. Naštěstí i přes tyto problémy stále existují rozsáhlé plochy kvalitního lesa (FAO, 2001).

Přes řadu problémů v lesnictví má Mongolsko stále silný potenciál v ekonomickém a ekologickém rozvoji země, který by mohl napravit stávající potíže s odlesňováním (Batkhuu et al., 2011).

 

 

7 Použité zdroje

BALÁŽ, Erik. Vliv holosečného hospodaření na půdu, vodu a biodiverzitu. Brno: Hnutí Duha, 2008. ISBN 978-808-6834-269.

BATKHUU, Nyam-Osor, Don Koo LEE a Jamsran TSOGTBAATAR. Forest and ForestryResearch and Education in Mongolia. JournalofSustainableForestry [online]. 2011, vol. 30, issue 6, s. 600-617 [cit. 2015-01-30]. DOI: 10.1080/10549811.2011.548761. Dostupné z: http://www.tandfonline.com/doi/abs/10.1080/10549811.2011.548761

DASHKHUU, Dulamsuren, Jong Pil KIM, JongAhn CHUN a Woo-Seop LEE. Long-term trends in dailytemperatureextremesoverMongolia. Weather and ClimateExtremes [online]. 2014, s. - [cit. 2015-03-05]. DOI: 10.1016/j.wace.2014.11.003. Dostupné

z:http://linkinghub.elsevier.com/retrieve/pii/S2212094714000954

HELLDÉN, Ulf a Christian TOTTRUP. Regionaldesertification: A globalsynthesis. Global and PlanetaryChange [online]. 2008, vol. 64, 3-4, s. 169-176 [cit. 2015-02-16]. DOI: 10.1016/j.gloplacha.2008.10.006. Dostupné z:http://linkinghub.elsevier.com/retrieve/pii/S0921818108001276

KYNICKÝ, Jindřich, Hana CIHLAROVÁ, Pavel SAMEC, Hanka KÁŇOVÁ, Radka BARTOŠOVÁ a Martin BRTNICKÝ. Hlavní výsledky průzkumu území Mongolska v projektu Mongolsko 2000 - 2009: shrnutí, hodnocení a interpretace (III). MZLU v Brně, 2009. ISBN 978-80-7375-360-3.

KYNICKÝ, Jindřich, Hana CIHLAROVÁ, Pavel SAMEC, Martin BRTNICKÝ. ScientificResearchofMongolia and CentralAsia: [sborník : příspěvky z konference]. 1. vyd. Brno: Mendelova univerzita v Brně, 2010. ISBN 978-807-3754-709.

LKHAGVADORJ, D., M. HAUCK, Ch. DULAMSUREN a J. TSOGTBAATAR. Pastoralnomadism in theforest-steppeoftheMongolianAltaiunder a changingeconomy and a warmingclimate. JournalofAridEnvironments [online]. 2013, vol. 88, s. 82-89 [cit. 2015-02-10]. DOI: 10.1016/j.jaridenv.2012.07.019. Dostupné z: http://linkinghub.elsevier.com/retrieve/pii/S0140196312002224

MALANSON, George P., Qian WANG a John A. KUPFER. Ecologicalprocesses and spatialpatternsbefore, during and aftersimulateddeforestation. Ecological Modelling [online]. 2007, vol. 202, 3-4, s. 397-409 [cit. 2015-02-16]. DOI: 10.1016/j.ecolmodel.2006.11.012. Dostupné z: http://linkinghub.elsevier.com/retrieve/pii/S0304380006005424

Mongolia and FAO Achievements and successstories: FAO Representation in Mongolia. [online]. 2011 [cit. 2015-01-30]. Dostupné z: http://www.fao.org/3/a-at011e.pdf

SANKEY, TemuulenTsagaan, Cliff MONTAGNE, Lisa GRAUMLICH, Rick LAWRENCE a Jerry NIELSEN. Lowerforest–grasslandecotones and 20th Centurylivestockherbivoryeffects in northernMongolia. ForestEcology and Management [online]. 2006, vol. 233, issue 1, s. 36-44 [cit. 2015-02-10]. DOI: 10.1016/j.foreco.2006.05.070. Dostupné z: http://linkinghub.elsevier.com/retrieve/pii/S0378112706003902

TSOGTBAATAR, J. Deforestation and reforestationneeds in Mongolia. ForestEcology and Management [online]. 2004, vol. 201, issue 1, s. 57-63 [cit. 2015-02-10]. DOI: 10.1016/j.foreco.2004.06.011. Dostupné z:http://linkinghub.elsevier.com/retrieve/pii/S0378112704004384

YKHANBAI, Hijaba. Mongoliaforestryoutlook study. Asia-pacificforestrysectoroutlook study II: workingpaper no. APFSOS II/WP/2009/21 [online]. 2010, s. 47 [cit. 2015-02-02]. Dostupné z: http://www.fao.org/docrep/014/am616e/am616e00.pdf

ZHAO, H.-L., X.-Y. ZHAO, R.-L. ZHOU, T.-H. ZHANG Desertificationprocessesdue to heavygrazing in sandyrangeland, InnerMongolia. [online]. 2005, vol. 62, issue 2 [cit. 2015-02-16]. DOI: 10.1016/j.jaridenv.2004.11.009.